Legendy Klubu Dobrodruhů

The Times

1. července 1846

Kdo zastaví Evropskou anarchii?

Sociální nepokoje již druhým týdnem cloumají Evropou i Impériem Koruny. Davy dělníků se bouří proti sociální nerovnosti, v několika městech propukly nebezpečné požáry, železnice i přístavy čelí stávkám a blokádám.

A situace se nijak nelepší. Právě naopak. od včerejší půlnoci až do uzávěrky tohoto vydání hlásí Anglie 4 nové demonstrace, 2 blokády a 8 stávek. Wales 2 demonstrace, 1 blokádu a 1 stávku. Skotsko 2 demonstrace, 5 blokád a 14 nových stávek.

Protestující požadují vyšší mzdy, znárodnění továren, lepší pracovní podmínky. Jejich požadavky jsou spontánní a chaotické, avšak jednotného poselství: dost s utlačováním, dost s přehlížením. Evrpské vlády se bez výjimky dopouští obojího – stojíme na počátku zásadních společenských změn vyvolaných novou globalizovanou kulturou?

Podrobné zpravodajství a analýzu od Anny-Marie Rozvonské si přečtěte na straně 5

Kdo je válečným štváčem?

Pochybní intelektuálové nacházejí sociální poselství tam, kde každý vzdělaný gentleman vidí dílo té nejzákeřnější politiky

Před třemi dny jste si mohli v našich listech přečíst rozbor požadavků bouřícího se dělnictva. Rozbor přesvědčivý, dojemný a vycházející z hlasu prostého lidu. Bohužel však rozbor velmi duchaprázdný, ač takový závěr vyslovuji nerad, neb jeho autorem jest dáma jinak výborné pověsti.

Prostým faktem však je, že hlas lidu křičí stále totéž – chce více peněz a méně práce. Svých požadavků se domáhal za panování Jindřicha Prvního, Druhého, Třetího, Čtvrtého, za Williama čtvrtého, domáhá se jej nyní za královny Viktorie a bude se jej domáhat i za všech jejích nástupců.

Ne, hlas lidu není zdrojem dnešních bouří. Je jen jejich nástrojem. Nástrojem vyvolaným k zakrytí skutečných tahů na politické šachovnici. Zatímco klidní dělnické bouře, Německo i Francie mobilizují a zbrojí. Proti sobě? Italská města připravují manévry flotil ve středozemním moři. Švédsko na svých hranicích demonstrovalo flotilu moderních vzducholodí. Ruské vlaky nemají oddychu, přitom tamnější civilní doprava byla před týdnem omezena.

Nikoliv, přítelé. Nejsme na prahu nového společenského řádu. Jsme, tak jako mnohokrát v minulosti, na prahu války. Avšak s kým?

Podrobný politický komentář sira Antonyho z Crow, člena Sněmovny Lordů, si přečtěte na straně 9

Názor odjinud

Ani válka, ani společenská změna. Šílenství loňského roku pokračuje!

Vzpomeňte! V půlce léta zamrzlá Temže, Scotland yard v plamenech, Tower pod útokem, vraždy na šlechtických bálech, Whitechapel srovnán se zemí, nevysvětlený požár v muzeu a masakr v Čnské čtvrti. Britské Impérium čelilo útoku, avšak nic nebylo přiznáno, ani vysvětleno. Jak dlouho si gentlemani ctihodné Británie nechají lhát od vlastní vlády? Ví královna co se děje, nebo je již sama pouhou loutkou? A kdo tahá za nitky, kdo manipuluje samotnou Korunou?

Rok měla Británie klid, ale kult, o němž se všichni bojí mluvit, se vrací! Rok klidu byl jen tichem před bouří. Je načase, aby se skutečná Britská nobilita domohla svých práv a povolala vládu k odpovědnosti – dříve, než křik davu zakryje další strašlivé, tentokráte konečné, dílo zkázy!